1.8.2001
<-Hledej - Rozšířené hledání
RUBRIKY
Počítače
Astronomie
Geo...
Fyzika
Chemie
Biologie
Historie
Lingvistika
Psychologie
Knihy
Perličky
Komentáře
Ankety


ROZCESTNÍKY
DNA počítače

Kvantové počítače

Počítače pro vědu

Počítače ve vesmíru

Genetické programování

Evoluční biologie

Genetika

Dějiny zemědělství a kuchařství

Antika

Psychoanalýza

Slovník pojmů

Vědci

Nanotechnologie a roboti

Distribuované počítání

Seznamy linků

Strunová teorie

SPOLUPRÁCE
Chcete publikovat oznámení týkající se vědy?

Chcete upozornit na vědecký software?

Chcete propagovat vědecké webové stránky?

Publikovat vlastní diplomové práce, články apod.?

Nabídnout vlastní aplikace z oblasti vědy?

Podrobnosti zde

KONTAKT
Vaše návrhy, příspěvky, poznámky, připomínky... piště na adresu pavel_houser@idg.cz


NAŠE DALŠÍ STRÁNKY
Computerworld
Linuxworld
Business World
PC World
GameStar


Superstruny vědcům nestačí: Co je to M teorie?

30.07.2001 - Pokud se dnes mluví o nutnosti nějak snoubit teorii relativity a kvantovou mechaniku, nejčastěji padají dva výrazy: teorie superstrun a kvantová teorie gravitace. Nejnovější hit se pak nazývá M teorie... Pokud bychom měli nějak definovat, v čem ona M teorie vlastně spočívá, asi nejlepší by bylo říci, že představuje jakýsi rámec, který do sebe zahrne jednotlivé teorie superstrunové.
Podle knihy Briana Greena Elegantní vesmír je svět možné korektně popsat ne jednou, ale bohužel hned pěti superstrunovými teoriemi, které se označují jako typ I, typ II A, typ II B, heterotická O a heterotická E.
Na rozdíl od strunových teorií, které vesměs pracují s 10rozměrným časoprostorem, potřebuje M teorie ke svému fungování rozměrů dokonce 11. Právě v nich totiž funguje základní kámen M teorie, supergravitace.
Superstrunové teorie předpokládají, že ještě pod úrovní elementárních částic leží jako nejmenší jednotky "bytí" struny, tedy jednorozměrné objekty(což je poměrně v rozporu s intuitivní představou, podle níž chápeme částice buď jako kuličky, nebo jako bezrozměrné body). Částice a jejich vlastnosti pakvyplývají ze způsobů, jakým tyto struny vibrují/jsou smotány. M teorie přidává k této představě ještě vícerozměrné objekty, různé dvojrozměrné membrány, trojrozměrné kapky atd.
Mnohým vlastnostem M teorie dnes ještě dobře nerozumíme (ono M v názvu pak přímo upomíná ke slovu "mystická"), každopádně se dnes pokládá za nejobecnější výklad fyzikálních zákonů našeho vesmíru. Jako taková aspiruje M teorie na roli hledané "teorie všeho" (theory of everything, TOE), "velké sjednocení" současné fyziky.
Otevřenou je otázka, jaký vztah bude mít taková finální teorie k dalším oblastem fyziky, například k teorii chaosu. Jinak řečeno, není jasné, co všechno půjde z teorie všeho přímo vyvodit a zda budeme vůbec potřebovat ještě nějaké teorie další.



Pavel Houser

Verze pro tisk

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Půjčka na oplátku poražena: Počítačové modelování evolučních strategií
Rýmy na začátku slov: Co je to aliterace?
Guančové: Záhadný jazyk i národ Kanárských ostrovů
Jak bude vypadat meziplanetární Internet?
Malý chyták: Zápalka na oběžné dráze
Z hlubin věků: Československá psychiatrie roku 1960 a Stanislav Grof
NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY
Za co všechno můžou geny?
Viry: DNA po úspěšné vzpouře
Proč abecedy lžou?
Evoluce vesmírů -- Přežijí ty nesilnější?
Podivná symetrie: Když splyne číslo a jeho převrácená hodnota
Gravitační otazníky: Kde se skrývají gravitony?
IDG Czech, a.s. | Ochrana osobních údajů